Školní řád

 Školní řád 

PDF

 

Školní řád je zpracován na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

 

Obsah:

1. Práva  a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

1.1.      Práva a povinnosti žáků ve škole

1.2.      Práva a povinnosti zákonných zástupců ke škole

1.3.      Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků                                se zaměstnanci školy

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1.      Docházka do školy a nepřítomnost žáka ve vyučování

2.2.      Chování žáků ve škole

2.3.      Vnitřní režim školy

2.4.      Režim při akcích mimo školu

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

3.1.      Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

3.2.      Ochrana před sociálně patologickými jevy

3.3.      Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užívání omamné       látky žákem

3.4.      Evidence úrazů

4. Podmínky zacházení s majetkem školy

5. Školní stravování

6. Pravidla chování žáků

7. Pravidla pro hodnocení žáků

8. Závěrečná ustanovení

 

 

1. Práva  a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

 

1.1. Práva a povinnosti žáků

 

      Žáci mají právo:

  • na vzdělání podle školního vzdělávacího programu
  • na vzdělání a výchovu v duchu křesťanských hodnot
  • na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností
  • na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a o žáky mimořádně nadané
  • na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání
  • zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovský parlament), volit a být do něj voleni, pracovat v něm a jeho prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními tohoto samosprávného orgánu zabývat
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje; své připomínky mohou vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy
  • na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením
  • na přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jejich věku
  • na ochranu před návykovými látkami
  • v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího
  • požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu, jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod.
  • užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, přičemž se řídí pokyny vyučujících a jiných oprávněných osob

 

 

Žáci mají povinnost:

  • řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat
  • respektovat křesťanský charakter školy
  • účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili
  • dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem
  • vyjadřovat své mínění a názory vždy slušným způsobem
  • nepoškozovat majetek školy, spolužáků a zaměstnanců školy

 

1.2. Práva a povinnosti zákonných zástupců

      Zákonní zástupci žáků mají právo:

  • na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte
  • na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
  • nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy
  • právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona
  • volit a být voleni do školské rady
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, která se týkají podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost
  • na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech, které se týkají vzdělávání podle školního vzdělávacího programu
  • u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení
  • požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu
  • požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka
  • účastnit se kulturních a duchovních akcí školy

 

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

  • zajistit, aby žák docházel řádně a včas do školy (§ 22 odst. 3 školského zákona), a vytvořit optimální podmínky pro jeho vzdělávání
  • na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka
  • informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
  • oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích
  • dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
  • v případě, že se u žáka projeví příznaky onemocnění během pobytu ve škole, je zákonný zástupce nebo jím pověřená osoba povinen po výzvě neprodleně žáka ze školy převzít a navštívit lékaře

 

 

1.3. Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců se zaměstnanci školy

 

1. Zaměstnanci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

2. Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami negativního zacházení, násilím, zneužíváním. Dbají na to, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými.

 

3. Zjistí-li pedagog, že je dítě týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se s orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost věnují pedagogové ochraně žáků před návykovými látkami.

 

4. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky, nebo další důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost aj.) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

 

5. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání nebo chování žáka, konzultuje s ním termín schůzky.

 

6. Žáci, jejich zákonní zástupci i pracovníci školy dbají pravidel slušného chování, nepoužívají hrubá a vulgární slova.

 

7. Pedagogové věnují individuální péči dětem se zdravotními problémy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zprávy o vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách a sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy s novými skutečnostmi zjištěných u žáka – problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy.

 

8. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním.

 

9. Vyučující pravidelně a soustavně informují zákonného zástupce žáka o prospěchu a chování žáka prostřednictvím žákovských knížek (deníčků), elektronické žákovské knížky, při konzultačních hodinách a na třídních schůzkách. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách (deníčcích).

 

 

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1. Docházka do školy a nepřítomnost žáka ve vyučování

1. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle svého rozvrhu hodin. Účastní se všech akcí, které jsou součástí výuky. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná, stejně jako účast na třídnických hodinách.

 

2. Do školy chodí žáci čistě a slušně oblečeni a upraveni. Úprava zevnějšku musí být v souladu se zásadami slušnosti, společenskými a hygienickými normami, bez výstředností a doplňků urážejících rasu či národnost. Ozdoby na oblečení nebo na těle (např. piercing, velké náušnice, náramky, řetízky, dlouhé nehty, apod.) nesmí být v rozporu se zásadami bezpečnosti. Žáci nenosí v prostorách školy pokrývku hlavy, sluneční brýle a nežvýkají.

3. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy.

 

4. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování třídnímu učiteli nejpozději do tří dnů od počátku nepřítomnosti žáka, pokud možno v první den absence (telefonicky, osobně, písemně, elektronicky). V den nástupu do školy předkládá žák třídnímu učiteli vždy písemnou omluvenku zákonného zástupce (omluvný list v žákovské knížce, deníček). V případě, že tuto omluvenku žák třídnímu učiteli nepředloží do 3 pracovních dnů, bude jeho absence považována za neomluvenou.

 

5. Předem známou nepřítomnost žáka omlouvá zákonný zástupce žáka před jejím započetím. Na základě písemné žádosti může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:              a) do dvou dnů třídní učitel

b) na více jak dva dny ředitel školy

 

6. Na jednu vyučovací hodinu uvolňuje vyučující, který tuto hodinu vede. Nepřítomnost žáka zapíše do třídní knihy.

 

7. Během vyučování může být žák uvolněn pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce o uvolnění nebo vyzvednut zákonným zástupcem ve škole, vždy se souhlasem třídního učitele.

 

8. Každá absence žáka musí být zapsaná v třídní knize. V případě reprezentace školy, výměnného zájezdu atp. jsou žáci zapsáni do třídní knihy a do součtu zameškaných hodin se jim tato absence nezapočítává.

 

9. V případě absence je žák omluven pouze z látky probírané v jeho nepřítomnosti. Žák je povinen se látku doučit a případně se s vyučujícím dohodnout na přezkoušení. V případě nedostatečného množství známek bude tato záležitost řešena individuálně.

 

10. Třídní učitel může v odůvodněných případech (častá nepřítomnost žáka z důvodu nemoci a časté absence nasvědčující zanedbávání školní docházky) a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem či jiným úředním potvrzením.

 

11. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na písemnou žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Z první nebo poslední vyučovací hodiny může být žák uvolněn bez náhrady.

 

12. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

 

2.2. Chování žáků ve škole

 

1. Žák se aktivně účastní vyučování a nenarušuje žádným způsobem průběh vyučovací hodiny, řádně a systematicky se připravuje na vyučování.

 

2. Žák se ve škole chová slušně k dospělým osobám i žákům školy. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje ani jiných osob, pomáhá slabším a tělesně postiženým  spolužákům.

 

3. Ve třídě dodržuje zasedací pořádek stanovený učitelem. Na začátku a na konci vyučovací hodiny zdraví vyučující i ostatní dospělé osoby povstáním v lavici.

 

4. Po skončení hodiny uklidí své pracovní místo.

 

5. Žákům je zakázáno pouštět cizí osoby do budovy školy.

 

6. Ve školní jídelně žáci dodržují pravidla slušného stolování. Řídí se pokyny dozírajícího učitele a pracovnic školní jídelny. Při opakovaném porušování pravidel chování může být žák po projednání s jeho zákonným zástupcem ze školního stravování vyloučen.

 

7. Žák nepřináší do školy předměty, které nesouvisí s výukou (fotoaparáty, MP3 přehrávače, další elektroniku, jakékoli míče, puky a hokejky) a předměty, které by mohly ohrozit zdraví nebo způsobit úraz (zápalky, zapalovače, nože, zbraně a jejich napodobeniny, výbušné předměty, injekční stříkačky atd.). V případě opakovaného vnesení těchto předmětů bude použito výchovných opatření.

 

8. Škola nenese odpovědnost za ztrátu nebo poškození předmětů, které nesouvisí s výukou, stejně tak i kolečkových bruslí, koloběžek, skateboardů, jízdních kol.

 

9. Žák nepřináší do školy soukromá zvířata. Výjimku uděluje třídní učitel.

 

10. Žákům je zakázáno v době vyučování jakýmkoliv způsobem používat mobilní telefony, tablety či notebooky (telefonovat, psát SMS, pořizovat audio či videozáznam). Tyto jsou uloženy v batohu či aktovce. Použití mobilního telefonu, tabletu či notebooku (kalkulačka, slovník) může povolit po předchozí domluvě vyučující. Za ztrátu těchto přístrojů nesou veškerou právní odpovědnost zákonní zástupci žáka.

 

11. Žákům je zakázáno navádět ostatní spolužáky k porušování školního řádu nebo k jednání, ze kterého by porušení tohoto řádu mohlo vyplývat.

 

 

2.3. Vnitřní režim školy

 

1. Škola je otevřena pro vstup žáků od 7.40 hod., pro výuku nulté hodiny od 6.45 hod. Začátek vyučování je v 8.00 hod. Nejpozději 5 minut před zahájením vyučování je žák ve třídě dle rozvrhu.

 

2. Velká přestávka začíná v 9.40 a trvá 20 minut, malé přestávky trvají 10 minut. Během přestávek nesmí žáci opustit školní budovu či jiné místo výuky bez souhlasu učitele.

 

3. Během vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.

 

4. V šatně se žáci přezují do hygienicky vhodné obuvi neohrožující jejich bezpečnost a odkládají svrchní oděv. Přezůvky a cvičební obuv nesmí mít podrážku zanechávající na podlaze stopu.

 

5. Na začátku vyučovací hodiny je žák na svém místě a má připravené potřebné pomůcky. Pokud se vyučující nedostaví do 10 minut po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost třídní služba ve sborovně nebo v kanceláři školy.

 

6. Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a napomáhají třídnímu učiteli udržet ji v pořádku.

 

7. Týdenní třídní služba zodpovídá v průběhu vyučování za pořádek ve třídě, za čistě umytou tabuli, za dostatečné množství kříd. Na začátku každé hodiny hlásí vyučujícímu chybějící žáky. Po skončení výuky kontroluje pořádek v učebně, zhasíná elektrické osvětlení, odchází z učebny poslední.

 

8. Peníze vybírané ve škole předají žáci neprodleně třídnímu učiteli. Ztrátu osobní věci okamžitě hlásí svému třídnímu učiteli.

 

9. O přestávkách žáci nevstupují do jiných tříd, nevstupují do míst, kde nad nimi není vykonáván dozor. Přestávku využívají žáci k relaxaci, přípravě na vyučování, občerstvení a návštěvě toalety, aby nerušili vyučování odchodem ze třídy. Během vyučování odchází na toaletu pouze se souhlasem vyučujícího; výjimku lze udělit na základě lékařské zprávy.

 

10. Do tělocvičny, jídelny, na hřiště odvádí žáky vyučující od šaten nebo z jiného učitelem určeného místa.

 

11. Do sborovny vstupují žáci jen za přítomnosti a na vyzvání učitele.

 

12. Po skončení vyučování se žáci zdržují v šatně po dobu nezbytně nutnou. V době činnosti kroužků žáci pobývají ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru.

 

13. Cvičební úbor a obuv a pracovní oděv a obuv žáci přinášejí do školy jen v den určený rozvrhem, pokud vyučující neurčí jinak.

 

14. Provoz školní družiny je v době před vyučováním od 6.30 do 7.45 hod. a v době po vyučování od 11.40 do 16.30 hod. Vyučující předává po skončení vyučování žáky zapsané do školní družiny vychovatelce.

 


2.4. Režim při akcích mimo školu

 

1. O mimoškolních akcích, jako jsou výlety, exkurze, divadelní a filmová představení apod., informuje třídní učitel v dostatečném předstihu zákonné zástupce žáků prostřednictvím žákovské knížky.

 

2. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo školu  zajišťuje nejméně jeden pedagogický pracovník. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem.

 

3. Při organizaci výuky při těchto akcích stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

 

4. Na osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků nesmí připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může povolit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ředitel školy.

 

5. Každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy.

 

6. Dozor nad žáky zajišťuje organizující pedagog na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování dozoru na předem určeném místě a v předem stanovenou dobu. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí prokazatelným způsobem (písemná informace) organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům.

 

7. Při akcích mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovými akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti a ochraně zdraví a učiní o tom zápis v třídní knize.

 

8. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků (škola v přírodě, školní výlety, lyžařský výcvikový kurz, zahraniční výjezdy). Za dodržování předpisů BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

 

9. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

 

10. Při zapojení školy do soutěží zajišťuje bezpečnost a ochranu žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.  V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost žáků organizátor.

 

11. U sportovních, uměleckých a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

 

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

3.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

1. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků. V areálu školy a při školních akcích je zakázáno kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek.

 

2. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči bez vědomí učitele.

 

3. Z bezpečnostních důvodů je žákům zakázáno otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.

 

4. Žáci dodržují pokyny všech vyučujících o bezpečnosti a ochraně zdraví. Při výuce v odborných učebnách dodržují bezpečnostní předpisy dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelně poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří v první hodině chyběli. O poučení provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu. Záznam o poučení je opět proveden v třídní knize.

 

5. Každé poranění nebo úraz hlásí žák ihned vyučujícímu, který vždy provede záznam do knihy úrazů (ve sborovně), popř. sepíše záznam o školním úrazu a neprodleně informuje zákonného zástupce žáka. Výsledek případného lékařského ošetření oznámí žák (popř. zákonný zástupce) učiteli nejpozději druhý den.

 

6. Žák, kterému je nevolno, odchází domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.

 

7. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7.40 – 8.00 hod. školníkem či uklízečkou, při odchodu žáků ze školy dozírajícím pedagogem podle plánu dozorů. Každý z pracovníků školy, který otvírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali bez kontroly po budově.

 

8. Po poslední vyučovací hodině vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelkám školní družiny, ostatní žáky odvádí do šatny a stravující se žáky do školní jídelny.

 

9. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování.

 

10. Pedagogičtí pracovníci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy, pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění informují bez zbytečných průtahů vedení školy a zákonného zástupce žáka.

Každý ze zaměstnanců má povinnost zajistit oddělení žáka, který vykazuje známky akutního onemocnění, od ostatních dětí, zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby a neprodleně oznámit tuto skutečnost nadřízenému pracovníkovi.

Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.

 

11. Při úrazu poskytnou zaměstnanci školy žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a neprodleně informují zákonného zástupce. Vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů o úrazu zajišťuje pracovník, který byl jeho svědkem nebo se o něm dověděl první.

 

3.2. Evidence úrazů

 

1. Záznam o úrazu provádí zaměstnanec, který v době úrazu vykonával nad žáky dohled. Pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonným zástupcem, záznam o úrazu provádí zaměstnanec, během jehož dohledu k úrazu údajně došlo, nebo třídní učitel.

 

2. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se úraz stal nebo kdy se škola o úrazu dozví.

 

3. Při úrazech, jejichž důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole, vyhotovuje škola záznam o úrazu na předepsaném formuláři. Záznam o úrazu se také vyhotoví na žádost zákonného zástupce žáka nebo zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka, příslušného inspektorátu ČŠI anebo místně příslušného útvaru Policie ČR. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

 

4. O úrazu nezletilého žáka podá škola bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci a pojišťovně, u kterého je škola pojištěna. Pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola hlášení příslušnému útvaru Policie ČR.

 

5. Záznam o úrazu zasílá škola za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce zřizovateli, zdravotní pojišťovně, příslušnému inspektorátu ČŠI. Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola navíc ještě místně příslušnému útvaru Policie ČR, a to do 5 pracovních dní po podání hlášení podle předchozího odstavce.

 

6. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle platných právních předpisů.

 

3.3. Ochrana před sociálně patologickými jevy

 

1. Žákům školy je přísně zakázáno v areálu školy užívat návykové látky (alkohol, omamné, psychotropní a ostatní látky nepříznivě ovlivňující psychiku nebo ovládací a rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování) a manipulovat s nimi (přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření a přechovávání).

 

2. Zakázány jsou veškeré projevy šikany.

 

3. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník informuje zákonné zástupce žáků, u kterých bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.

 

 

3.4. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užívání omamné látky žákem (dle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 379/2005 Sb., o ochraně před alkoholismem a toxikománií, dokumenty MŠMT)

 

3.4.1. Identifikace a ukládání látek

 

1. Zajistí-li pedagog podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku napíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí, opatří razítkem školy a uschová do školního trezoru. Poté je nutno bezodkladně vyrozumět policii. Identifikaci provede policie, nikoli zaměstnanec školy. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky otravy, předá se látka stejným způsobem uložená přivolanému lékaři.

 

3.4.2. Ohrožení zdraví žáka

 

1. V případě ohrožení zdraví žáka v důsledku podezření na požití omamné látky se postupuje tak, jako když přijde do školy s horečkou. Dítě jevící příznaky užití omamné látky je odvedeno ze třídy do místnosti, kde musí být zajištěn dohled dospělé osoby. Tam zůstane po dobu, než si pro něj přijde zákonný zástupce nebo lékařská služba. Škola kontaktuje bezodkladně zákonného zástupce při blíže nespecifikovaných zdravotních potížích žáka, rodiče jsou vyzváni k tomu, aby si dítě co nejdříve vyzvedli ze školy.

 

2. Pokud si rodič pro dítě přijde, je seznámen se zdravotními potížemi (např. zúžené zornice, návaly horka, potíže s dýcháním). Škola apeluje na rodiče, aby s dítětem šel k lékaři, a nabídne možnosti, kde se může poradit o výchovných postupech. Pedagog odkáže rodiče na odborníky na specializovaných pracovištích.

 

3. Pokud si rodič do školy nepřijde, škola přehodnotí zdravotní stav žáka a je v kompetenci školy přivolat lékařskou službu (může jít o předávkování návykovou látkou), rodič je o postupu školy předem informován. Škola vyhotoví zápis o průběhu celého případu a stanoví postup, jak zamezí případnému pobytu pod vlivem omamné látky nebo výskytu podezřelé látky ve škole.

 

3.4.4. Postup při prokazatelném zneužívání omamné látky žákem v areálu školy

 

1. Škola pozve nejrychlejší cestou zákonného zástupce žáka k jednání. Ten je seznámen se všemi skutečnostmi případu, porušením školního řádu, návrhem výchovného opatření, který schválila a doporučila pedagogická rada.

 

2. Škola doporučí zákonnému zástupci specializovanou pomoc odborníků. Škola vyhotoví zápisy z jednání, jeden obdrží zákonný zástupce, druhý zůstane uložen ve škole.

 

3. Škola nabídne zákonným zástupcům pomoc – monitorování žáka ve škole, schůzky s třídním učitelem, výchovným poradcem, školním metodikem prevence.

 

4. Ostatní žáci jsou obecnou formou seznámeni s případem a upozorněni na závažnost držení, přechovávání a užívání návykové látky, a to nejen v areálu školy. Třída, v níž se problém objevil, bude monitorována, budou v ní pracovat odborníci primární prevence.

 

 

4. Podmínky zacházení s majetkem školy, učebnicemi a školními potřebami ze strany žáků

 

1. Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a je přitom povinen řídit se pokyny učitelů a dalších pracovníků školy.

 

2. Žáci jsou povinni udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří vybavení třídy a školy, a také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.

 

3. Každé zjištěné poškození majetku nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce. Ztrátu věcí hlásí žáci neprodleně třídnímu učiteli.

 

4. Za škodu na majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob, kterou prokazatelně způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti, bude vyžadována po zákonném zástupci žáka finanční náhrada v plném rozsahu nebo uvedení poškozené věci do původního stavu.

 

5. Žáci jsou povinni mít učebnice a školní sešity obalené. Je zakázáno podtrhávat nebo vpisovat text do učebnic. Při poškození nebo ztrátě učebnice je povinen zákonný zástupce žáka uhradit část hodnoty učebnice nebo koupit novou učebnici.

 

6. Žákovská knížka je majetkem školy a dokladem žáka o jeho školní práci. Žák ji udržuje ve vzorném stavu. Je zakázáno provádět jakékoliv opravy v zápisech. Ztrátu žákovské knížky hlásí žák ihned třídnímu učiteli.

5. Školní stravování

 

1. Ve školní jídelně (dále jen ŠJ) se stravují výhradně žáci a zaměstnanci školy.

2. Všichni strávníci musí být ke stravování přihlášeni u vedoucí ŠJ a musí mít zaplacené stravné.

 

3. Obědy se vydávají v době od 11.30 do 14.00 hod.

 

4. Žáci docházejí na oběd v předem určeném čase. Do ŠJ přicházejí žáci v doprovodu pedagogického dozoru nebo jiné pověřené osoby.

 

5. V jídelně se žáci řídí pokyny pedagogického dozoru.

 

6. Při přenášení jídel dbají žáci bezpečnosti své i ostatních účastníků stravování. Jídelnu i stoly žáci udržují v čistotě, bez vyzvání uklidí své místo před odchodem z jídelny.

 

7. V případě nedostatku míst v jídelně žáci čekají, chovají se k sobě slušně a dodržují pořadí ve frontě podle příchodu. Jakékoliv změny v pořadí může povolit pouze pedagogický dozor.

 

8. Strávník zkonzumuje stravu v jídelně (nevynáší ji z jídelny – platí i pro ovoce, jogurty, dezerty apod.).

 

9. Úklid v jídelně po dobu výdeje stravy zajišťují kuchařky.

 

10. Při opakovaném porušování pravidel chování může být žák po projednání s jeho zákonným zástupcem ze školního stravování vyloučen.

 

 

6. Pravidla chování žáků

 

1. Za hrubé porušení zásad chování žáka je považováno:

  • užívání návykových látek (alkohol, omamné, psychotropní a ostatní látky nepříznivě ovlivňující psychiku nebo ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování) a manipulace s nimi (přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření a přechovávání)
  • úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozováním či podvodem
  • úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že žák jinému vyhrožuje násilím nebo ubližuje jinému na zdraví
  • úmyslně nepravdivé obvinění jiného, omezování osobní svobody jiného, hrubé chování vůči ostatním lidem a jakékoliv projevy rasismu a xenofobie
  • zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy (§ 31 školského zákona)

 

2. Při prvním zjištění porušení ustanovení odstavce (1) je žákovi navržena důtka ředitele školy.

3. Při opakovaném porušení ustanovení odstavce (1) je žákovi navržen snížený stupeň z chování.

4. V případě, že žák již dosáhl věku trestní odpovědnosti a zjištěné jednání vykazuje znaky trestného činu nebo přestupku, vystavuje se nebezpečí trestního stíhání orgány činnými v trestním řízení nebo v případě přestupku nebezpečí uložení sankcí v souladu se zákonem o přestupcích.

 

5. Žák, který splnil povinnou školní docházku a dokončuje základní vzdělání a opakovaně porušuje ustanovení odstavce (1), je podmíněně vyloučen ze školy.

 

6. Ředitel školy využívá všech možností daných příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely.

 

7. Při porušení ostatních povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit výchovná opatření:

a)      napomenutí třídního učitele

b)      důtku třídního učitele

c)      důtku ředitele školy.

 

8. Při opakovaném nebo velmi závažném porušení povinností bude žákovo chování hodnoceno sníženou známkou z chování.

 

9. Škola neprodleně oznámí prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci uložení výchovného opatření a snížený stupeň z chování s nimi také projedná a zaznamená do dokumentace školy.

 

  1. Žáka, který hrubým způsobem nebo opakovaně narušuje průběh vyučování, může pedagogický pracovník školy vykázat z vyučování v dané vyučovací hodině. Ředitel školy může žáka vykázat z vyučování i na dobu několika vyučovacích hodin v tomtéž vyučovacím dni. Nezletilému žákovi, který byl vykázán z vyučování, určí ředitel školy náhradní způsob vzdělávání v době, na kterou byl žák z vyučování vykázán, a zajistí nad ním dohled. Žák si nahradí zameškanou výuku po vyučování. Ředitel o vykázání žáka z vyučování informuje zákonné zástupce a v případě potřeby postupuje v součinnosti s příslušnými orgány sociálně právní ochrany dětí popřípadě dalšími orgány.

 

  1. Výchovná komise (VK) má za úkol řešit závažnější problémy chování a prospěchu žáků. V převážné míře se zaobírá těmi problémy, které řešil třídní učitel a následně nedošlo ke zlepšení situace. Mezi problémy, kterými se zabývá, patří neomluvená absence, šikana mezi žáky, zhoršení prospěchu z důvodu nepříznivé osobní situace žáků, nevhodné chování během vyučování, nevhodné chování ke spolužákům, vyučujícím i ostatním zaměstnancům školy. V popředí zájmu výchovné komise je též nastavení preventivních opatření k potlačení výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, drogové a alkoholové závislosti, gamblerství apod.). Jejím cílem není pouze udělovat žákům sankce za jednotlivé přestupky, ale též jim pomáhat zvládat jejich vážnější problémy.

VK je nepovinný poradní orgán školy. Výchovnou komisi svolává podle potřeby ředitel školy, za přípravu jednání VK odpovídá výchovný poradce. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou k účasti na jednání VK pozváni obvykle písemně nebo telefonicky.

  1. Pravidla pro hodnocení žáků

Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování

  • Žáci jsou klasifikováni ve všech povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
  • Při hodnocení a klasifikaci učitel sleduje:                                                                                          – v jaké míře a kvalitě si žák osvojuje poznatky a dovednosti                                                                                 – jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti                                                                        – jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení                                                                                                 – jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce                                                                       – jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty,                         s kterými se setkává v průběhu svého vzdělávání a jsou významné pro jeho                        rozhodování a jednání v dalším životě                                                                                                                                                    – jak se žák projevuje a jaké má vlastnosti (spolehlivost, odpovědnost, snaha, spolupráce, vstřícnost, tolerance, zachovávání pravidel kulturního chování a soužití)
  • Při hodnocení se přihlíží k celé osobnosti žáka, jeho eventuálním poruchám učení, individuálním zvláštnostem, snaze, píli, přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, zejména neklasifikují žáky ihned po návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Hodnotí a klasifikují pouze znalosti učiva, které bylo řádně vysvětleno, procvičeno a zopakováno. Dodržují zásady a pravidla pozitivního hodnocení.
  • Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňská péče, dočasné umístění v ústavu) vyučující respektuje známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.
  • Pro hodnocení a klasifikaci se využívá různých druhů a forem zkoušek, jejichž klasifikace má různou váhu. Celkové hodnocení žáka tedy nelze určit matematickým průměrem. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.
  • Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách.
  • V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce žáka vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Ředitel školy informuje zákonné zástupce žáka o závažných prohřešcích žáků bezprostředně a prokazatelným způsobem.
  • Klasifikační stupeň určí učitel příslušného předmětu; klasifikace prospěchu nesouvisí s klasifikací chování. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
  • Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Před klasifikační poradou podávají návrhy na řešení problémů svých žáků.
  • V případě předpokládané klasifikace nedostatečným stupněm informují příslušní vyučující zákonného zástupce žáka s dostatečným předstihem, nejpozději 2 týdny před pedagogickou radou.

Zásady pro sebehodnocení žáků

 

Hodnocení je nejen prostředkem, ale i cílem výuky, to znamená, že sami žáci se mají naučit hodnotit svou práci a hledat cesty k jejímu zlepšování. Čím starší jsou žáci, tím více by měli umět pohlížet na sebe realisticky, se střízlivým odhadem svých předností a nedostatků.

  • Každý vyučující dá žákům prostor k sebehodnocení.
  • Vyučující žákům předkládají reálné a dosažitelné cíle, formulují, jaké dovednosti si mají osvojit, čemu se mají naučit.
  • Používají takové přístupy a metody učení, které umožňují žákům odhalovat chyby, opravovat je a brát si z nich poučení. Umožňují jim tak uvědomit si, co z probíraného učiva již ovládají, jaká jsou jejich slabá i silná místa v učivu i v jeho prezentaci.

Umožňují žákům vyjadřovat své myšlenky, názory a prezentovat své vědomosti. Žáci se tak učí být tolerantní k mínění druhých, umět vyslechnout a zvážit názor druhého atd., což směřuje k vytvoření atmosféry spolupráce, vzájemné důvěry a respektu mezi žáky samotnými, ale i mezi nimi a učitelem.

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodnění je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

 

  • Při hodnocení žáků se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení pedagogických a  psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
  • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
  • Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
  • Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
  • V hodnocení se vyučující zaměřuje na pozitivní výkony žáka namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
  • Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl
  • Klasifikace může být doplněna vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
  • Navrhovaná pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich

souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

 

 

Hodnocení nadaných žáků

 

  • Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák  nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedené nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

Kritéria hodnocení

Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci prospěchu

  • Vyučující na začátku klasifikačního období prokazatelně seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace.
  • Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
  • Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, …) a analýzou výsledků různých činností žáků.
  • Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na dobu celého klasifikačního období, o termínu písemné zkoušky, která trvá více než 35 minut, informuje vyučující žáky nejméně týden předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy a zápisem do přehledu písemných prací na nástěnce ve sborovně. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
  • Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa a při časté, opakované, dlouhodobé absenci.
  • Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním, pohybovém a praktickém ověření schopností a dovedností oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací, grafických prací a projektů oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, v tomto termínu je opravené žákům také předloží.
  • V případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování je nutné předem sdělit, jakým způsobem má být nastudována, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována; přitom tento přístup může být použit pouze jako doplňková forma výuky.
  • Pokud žák neodevzdá zadanou práci v určeném termínu, je hodnocena nedostatečně.
  • Učitel dbá na přiměřený počet hodnocení, který závisí na počtu hodin příslušného předmětu a na povaze před­mětu. V případě předmětu s dotací 1 hodina je minimální počet známek 3, při dvouhodinové dotaci 4, při tříhodinové a vyšší 5 za klasifikační období. Tento počet vyjadřuje nejmenší počet nutných známek v daném předmětu.

Písemné a grafické práce vyučující uschovávají po celé klasifikační období včetně doby, po kterou se mohou zákonní zástupci nezletilého žáka odvolat proti klasifikaci, tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin (v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku). Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretických poznatků

Kritéria:

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů.
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
  • aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně
  • přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
  • osvojení účinných metod samostatného studia
  • hodnocení kontrolních (čtvrtletních) písemných prací:

1. stupeň                                2. stupeň

  • stupeň 1 (výborný)                             100% – 90%                            100% – 90%
  • stupeň 2 (chvalitebný)                         89% – 71%                            89% – 75%
  • stupeň 3 (dobrý)                                  74% – 41%                            74% – 50%
  • stupeň 4 (dostatečný)                          40% – 21 %                           49% – 25 %
  • stupeň 5 (nedostatečný)                      20% –  0 %                            24% –  0 %

Charakteristika:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v  jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafických projev je málo estetický. Závažné nedostatky a dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

 

 

Klasifikace ve vyučovací ve vyučovacích předmětechs převahou praktického zaměření

 

Kritéria:

 

  • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  • aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu
  • kvalitu výsledků činnosti
  • organizaci vlastní práce, udržování pořádků na pracovišti
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví a péče o životní prostředí
  • obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů a nářadí

 

Charakteristika:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané vědomosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí, hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praxi. Práci vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praxi. Při práci se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energie. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při činnosti jen za soustavné pomoci učitele. Při práci, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky v praxi. V práci, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků

Klasifikace ve vyučovací ve vyučovacích předmětechs převahou výchovného zaměření

 

Kritéria:

 

  • stupeň tvořivosti a samostatného projevu
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
  • kvalita projevu
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
  • estetické vnímaní, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
  • vhodné využití času, který byl poskytnut na vypracování zadaného úkolu
  • v tělesné výchově s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
  • Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 

Charakteristika:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavku osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a v tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Zásady pro používání slovního hodnocení

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. V případě potřeby převede vyučující slovní hodnocení do klasifikace.

 

 

Kritéria a zásady pro hodnocení a klasifikaci chování

 

Kritéria:

  • dodržování obecných norem soužití v kolektivu žáků, pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školy
  • dodržování pravidel chování stanovených Řádem školy a řády odborných učeben

 

Zásady:

  • Chování se klasifikuje vždy v závěru obou pololetí, klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli; sníženou známku z chování projednává pedagogická rada.
  • Při klasifikaci chování se přihlíží k věku a morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením pro posílení kázně (napomenutí a důtka třídního učitele) se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření nebyla účinná.
  • Klasifikace chování nehodnotí chování žáka mimo školu. Za chování žáka mimo školu zodpovídají plně zákonní zástupci žáka.
  • Za mimořádně úspěšnou práci, záslužný čin, projev humánnosti může být žákovi udělena pochvala; pochvalu zapisuje do žákovské knížky třídní učitel, vyučující příslušného předmětu (týká-li se činnost daného předmětu) nebo ředitel školy.
  • Pochvala zapsaná na vysvědčení může být udělena po projednání v pedagogické radě; tuto pochvalu předkládá pedagogické radě třídní učitel na základě návrhu vyučujících, ředitele školy, zástupce obce nebo dalších institucí; tuto pochvalu zaznamenává třídní učitel do katalogového listu žáka.
  • Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění uložit napomenutí nebo důtku třídního učitele.
  • V případě závažného provinění vůči pravidlům chování ukládá ředitel školy ředitelskou důtku, kterou lze udělit pouze po projednání v pedagogické radě; o udělení ředitelské důtky musí být prokazatelně uvědomen zákonný zástupce žáka; třídní učitel zapíše ředitelskou důtku do žákova katalogového listu.
  • Uložení napomenutí i důtky zapíše žákovi do žákovské knížky azároveňdo jeho katalogového listu, o uložení důtky třídního učitele neprodleně informuje ředitele školy.
  • O klasifikaci chování, zvláště o důvodech uložení sníženého stupně z chování informuje zákonné zástupce prokazatelným způsobem třídní učitel.

 

Výchovná opatření

  • Napomenutí třídního učitele- za mírně závažné přestupky proti školnímu řádu a pravidlům slušného chování
  • Důtka třídního učitele – za závažnější nebo opakované přestupky proti školnímu řádu a pravidlům slušného chování
  • Důtka ředitele školy – za závažné nebo opakované přestupky proti školnímu řádu a pravidlům slušného chování

 

Stupnice pro klasifikaci chování

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

stupeň l – velmi dobré
stupeň 2 – uspokojivé
stupeň 3 – neuspokojivé

Stupeň 1(velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu nebo vnitřního řádu školní družiny. Má dobrý vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupny výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu nebo  vnitřního řádu školní družiny. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele či ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

 

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Za velmi závažný přestupek je považováno: šikanování, hrubost, jakákoliv forma násilí (fyzická, psychická).

 

Posuzování neomluvené absence

Neomluvená absence je považována za porušení zákona č. 29/1984 Sb., školského zákona a Řádu školy a bude posuzována takto:

 

  • 1 – 6 neomluvených hodin                důtka ředitele školy
  • 7 – 12 neomluvených hodin              stupeň 2 (uspokojivé)
  • 13 a výše                                            stupeň 3 (neuspokojivé)

 

 

Celkové hodnocení

 

  • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  • Vysvědčení shrnuje výsledky klasifikace žáka v závěru každého pololetí. Do celkového prospěchu se nezapočítávají známky z nepovinných předmětů.
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen “klasifikace”), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
  • Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  • Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.
  • Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.
  • Žák je hodnocen stupněm
  • a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;
  • b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
  • c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
  • d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Postup do vyššího ročníku

 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

Dodatečné hodnocení

  • Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  • Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

Přezkoumání výsledků hodnocení

  • Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci l. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnůode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel, krajský úřad.
  • Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní inspektor.
  • Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, přísedící a zkoušející; členy komise jsou učitelé daného nebo příbuzného předmětu.
  • Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  • Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů.
  • O přezkoumání výsledků hodnocení se pořizuje protokol.
  • Přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka, výsledek přezkoušení je konečný, je prokazatelným způsobem sdělen zástupci žáka, další přezkoušení je nepřípustné.
  • Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

Opravná zkouška

  • Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  • Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  • V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 Školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

 

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

 

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

(4) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(5) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.“.

(6) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitelzkoušející školy žákovi vysvědčení.

(7) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

(8) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(9) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

(10) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(11) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

(12) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(13) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže

a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

 

(14) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

(15) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(16) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

(17) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

(18) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
8. Závěrečná ustanovení

 

1. Zrušuje se předchozí znění tohoto řádu ze dne 1. 9. 2015. Uložení směrnice v archivu se řídí spisovým a skartačním řádem školy.

 

2. Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2016.

 

3. Zaměstnanci školy byli s tímto řádem seznámeni na provozní poradě dne 27.6.2016.

 

4. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel tento řád vyvěšením v prostorách školy.

 

5. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 1. – 2. 9. 2016 a dále na začátku každého školního roku. Seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.

 

6. Zákonní zástupci žáků jsou informováni o vydání řádu informací v žákovských knížkách. Řád je pro ně zpřístupněn v prostorách školy a na webových stránkách školy.

 

 

 

 

 

 

 

Pedagogická rada projednala dne: 27. 6. 2016
Školská rada schválila dne: 19.7.2016
Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1. 9. 2016
Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 1. 9. 2016

 

 

 

 

 

 

V Uherském Brodě dne 1.9.2016                                                                                   Mgr. Ivo Ertl

ředitel školy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rubriky

 

Archív

Pro mládež

Jste návštěvník:
Dnešní návštěvy:

Biblický citát

Biblický citát na dnešní den
Duch svatý vás poučí. (Lk 12,12)

 

Kalendář akcí

pondělí 4. září 2017 - Zahájení školního roku v 9.00 hodin mší svatou ve farním kostele

Video o sv. Dominiku

Krátký dokument vytvořený k 170. výročí narození patrona naší školy

 

Modlitba ke sv. Dominiku

Svatý Dominiku Savio, plnil jsi poctivě všechny své povinnosti a jsi pro nás vzorem neúnavné činnosti posvěcené modlitbou. Vypros i nám, abychom uměli při zachovávání svých povinností žít příkladným životem opravdové zbožnosti. Amen.

Pro zaměstnance

Vybrat jazyk