V úterý 19. 2. se skupinka 12 odvážlivců z 9. třídy vydala v brzkých ranních hodinách společně s žáky ZŠ Nivnice a Academic School Uh. Hradiště na poznávací exkurzi k našim severním sousedům, do Polska. Zkušeným průvodcem se nám stal PhDr. Pavel Kočí z kroměřížské vzdělávací agentury, který nás už při cestě autobusem překvapoval svou nevyčerpatelnou zásobárnou informací a nejrůznějších perliček týkajících se Polska. Po absolvování více než 4hodinové cesty nás ale jako první čekalo vážné téma – program Osvětim – svědomí lidstva. Polský průvodce nás zdatnou češtinou provedl celým areálem muzea holocaustu a na mnoha konkrétních příbězích nám ukazoval děsivost všeho, co se na těchto místech odehrávalo. Z bývalého koncentračního tábora v Osvětimi jsme se následně přesunuli do Březinky, vyhlazovacího tábora, ve kterém jsme měli možnost vidět zrekonstruované „ubikace“ vězňů a např. pozůstatky budovy, ve které prováděl své pokusy nechvalně proslulý doktor Mengele. Při následném přesunu do Krakova jsme měli všichni o čem přemýšlet… Věřím, že tato část exkurze nás svým obsahem přinutila zamyslet se nad tématem, které se nám možná dnes už zdá vzdálené, ale na místech s ním spojených získává přímo obludné rozměry…

Další část naší exkurze tvořil program Středověký Krakov. Toto nádherné historické město si uchovalo po staletí svou neporušenou tvář, jako jedno z mála nebylo totiž během 2. světové války zničeno. Historickým centrem nás prováděl sám pan Kočí, jehož znalosti jsou opravdu obdivuhodné. Prošli jsme se nábřežím Visly a hradním komplexem Vavelem, v němž jsme dokonce navštívili i místní katedrálu. Malými uličkami jsme se přes starobylou Jagellonskou univerzitu dostali až na Rynek Glovny, krakovské hlavní náměstí, kterému vévodí Sukiennice, středověké tržnice a gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie. Po ukončení výkladu dostali žáci zasloužený a dlouho očekávaný rozchod, který si užili každý dle svého gusta. I přes celodenní program a brzké vstávání většina účastníků při zpáteční cestě nepociťovala větší únavu, což se ale moc nezamlouvalo přítomným paním učitelkám. A tak jsme si všichni úlevou vydechli (včetně spolehlivých pánů řidičů), když jsme se ve večerních hodinách ocitli zpátky na dopravním terminálu v Uh. Brodě. Jen to ranní vstávání bylo další den poněkud náročnější…😊

Mgr. Veronika Toralová