Měsíc září je pro každou církevní školu spojen s jednou krásnou událostí – svátkem svaté Ludmily, která byla ustanovena patronkou všech těchto škol. Proto jsme se rozhodli vyrazit na opravdovou pouť a oslavit tak Den církevního školství. Proč opravdovou? No přece proto, že jsme část cesty zdolali pěšky. Jednalo se o krásný úsek slováckou přírodou ze Starého Města směrem na Velehrad.

Aby nám šla cesta pěkně “od podlahy”, připravili si pro zástupci tříd druhého stupně (školní parlament) stanoviště, na kterých měly jednotlivé třídy plnit úkoly spojené se svatou Ludmilou. Úkoly byly rozděleny dle náročnosti pro mladší a starší děti a nutno říci, že ani naši nejmenší prváčci se nenechali zahanbit a šifrovali, skládali obrázek, luštili a poznávali svatou Ludmilu. Ti starší zakreslovali do slepé mapy, objevovali vlastnosti této světice, v křížovce se dozvěděli spoustu nových či pozapomenutých informací a osvěžili si, jak vypadaly některé známé svaté. Všichni pěší cestu zvládli na výbornou, a tak jsme se na Velehradě mohli přesunout do baziliky, kde už na nás čekala Církevní ZŠ z Kroměříže, a oslavit společně tento důležitý den při mši svaté, kterou pro nás sloužil o. Radim Kuchař, kaplan velehradského Stojanova gymnázia. 

Po mši svaté se třídy přesunuly na místa svého dalšího programu – první stupeň se kromě prváčků vydal do archeoskanzenu poznávat zážitkovou formou život našich předků, šesťáci se při prohlídce terária dozvěděli spoustu zajímavých informací o roztodivných plazech i pavoucích a osmáci s deváťáky vyrazili na prohlídku velehradského gymnázia, při níž pan ředitel zmínil i spoustu perliček z historie tohoto krásného místa. Po krátkém osvěžení bylo potřeba začít myslet na zpáteční cestu – někteří ji absolvovali linkovými spoji, někteří objednaným autobusem a ti nejstarší vytrvalci znovu částečně pěšky. I přes menší komplikace nakonec všichni díky Bohu porazili zpět do Brodu.

Počasí nám vyšlo ideálně, celý den byl pro nás takovým krásným dárkem k oslavě naší školy. Díky všem, kteří se zapojili při organizaci, obzvláště žákům školního parlamentu, kteří neváhali vyjet už o hodinu dřív, aby si vše mohli pro své spolužáky připravit.

Budeme se těšit na další společná setkání!

Veronika Toralová